Proč? Aneb pár vět na úvod
Nazrál čas, abych si i já založila ještě jeden blog, tak jako některé další moje souputnice na cestě blogování a péče o postižené dítě. Myslela jsem si, že to nebude potřeba, ale je. Proč?
Prostě proto, že jsou některé věci, o kterých nechci mluvit tak veřejně, tak otevřeně. Nejde vlastně o rodinu, tam je (a bude) snad vše v pohodě. Ale spíš jde o to, že dokud byla Ninuška s námi jen doma, všechno bylo „perfektní“, nikde žádný problém (až na její zdraví).
Ovšem s počátkem začleňování Ninušky do společnosti se začínají objevovat potíže, o kterých jsem neměla tušení, že nás potkají. Myslela jsem si, že POŘÁD bude všechno tak v pohodě, jako našich prvních společných pět let. Ale život není takové peříčko, starosti jsou a budou.
Tuštička jinak 